Devět hor, devět mincí a devět projektů na ochranu přírody. To je naše nová série České hory. Navazujeme na úspěch našich vlastních ražeb a pokračujeme s ryze českým tématem.
Každého půl roku vám představíme jednu z ikonických hor České republiky spolu s typickým či ohroženým druhem spojeným s daným regionem. První mince z nové série České hory zobrazuje nejvyšší, nejznámější a nejvyšší horu České republiky Sněžku. Dominanta Krkonoš je oblíbeným turistickým cílem, její skalnatý vrchol nabízí neopakovatelný výhled na českou i polskou krajinu a dříve býval důležitým poutním místem. Sněžka je ikonou českých hor a nic na tom nezmění ani fakt, že její vrchol se ve skutečnosti nachází v Polsku. Jméno Sněžka vzniklo již dávno z původního názvu Sněžná, který byl odvozen od sousloví „sněhem pokrytá“. Současné jméno hory se ustálilo v roce 1823 a předcházely mu názvy jako Sněžovka či Sněhovka. Panoráma hory na minci doplňuje portrét orla skalního, jenž v Krkonoších hnízdil před více než 100 lety, než byl na našem území vyhuben. Nyní probíhají snahy o jeho navrácení do české přírody, ke kterému můžete přispět i vy. Každou zakoupenou mincí přispějete 50 korun Záchranné stanici Bartošovice, která se dlouhodobě snaží o návrat těchto majestátních dravců zpět do české přírody.
České téma, světové zpracování
Minci pro nás razí špička svého oboru, australská mincovna The Coin Company, podle grafického návrhu přední designérky a ilustrátorky Elise Martinsonové, která pracovala také pro proslulou The Perth Mint. Elise se ve své tvorbě zaměřuje především na přírodu a zvířata. Pro Perth navrhla například mince s motivem ledňáčka či koaly. Jednou z nejúspěšnějších realizací byla Mláďata buše, která se objevila i na australských poštovních známkách. Sada dokonce získala ocenění Známka roku. Elise doufá, že její práce pomůže zvýšit respekt lidí ke zvířatům a k celé přírodě. Přestože v Čechách nikdy nebyla, inspirace jí podle jejích slov nechyběla.
„Pro znázornění orla skalního jsem čerpala z vlastních zkušeností. Orly jsem už ilustrovala pro jiné projekty, například pro Austrálii typického orla klínoocasého. V případě hory jsem musela studovat různé fotografie, abych správně vystihla její tvar, ale částečně jsem také použila ‚uměleckou licenci‘, abych dodala minci správnou kompozici, která nemusí být zcela věrná realitě, ale přesto vypadá přesvědčivě a lahodí oku,“ popisuje Elise, jak její návrh vznikal.
Série České hory je ražena v nejvyšší mincovní kvalitě proof. To znamená, že pole mince je vysoce leštěno a reliéf je matnější, díky čemuž vyniknou i drobné detaily. Mince jsou legálními platidly tichomořského ostrova Niue patřícího pod Nový Zéland, jejich nominální hodnota jsou dva novozélandské dolary (NZD). Lícové straně dominuje tradiční portrét královny Alžběty II., oficiální panovnice celého Commonwealthu. Součástí návrhu je luxusní dárkové balení. Nominál je uložen v dřevěné etuji a zabalen do papírové krabičky s motivem ražby. Náklad mincí je přísně omezen na 3 000 kusů.
Pomáhejte s námi
Orel je odjakživa považován za symbol moci, odvahy a svobody. Po staletí se objevuje v heraldice i numismatice. Stál ve znaku starověkého Říma, Rakouska-Uherska, moravská a slezská orlice jsou součástí velkého státního znaku. Orel skalní je druhým největším druhem orla na světě. Titul krále oblohy si vysloužil zejména pro své dokonalé letecké umění. Aniž by mávl křídly, dovede využít vzdušných proudů k přeletu trasy dlouhé i třináct kilometrů.
Ještě před 150 lety měl v české krajině své nezastupitelné místo, avšak zásahem člověka došlo na našem území k jeho vyhubení. Spolu s Irskem jsme tak byli jedinou evropskou zemí, kde orel skalní zcela vymizel. Smutné prvenství se snaží napravit projekt „Návrat orla skalního do České republiky“, který v roce 2006 spustili záchranáři v Bartošovicích. Naplánováno bylo vypuštění a monitorování 25 mláďat získaných ze slovenských hnízd. U orlů skalních je totiž vyvinutý tzv. kainismus, to znamená, že starší mládě zraní mladší tak, že zahyne. Jde o vrozený pud, evoluční proces. Mláďata proto musela být vybrána přesně v období pátého až devátého dne stáří. To velmi zkomplikovalo získávání mláďat z volné přírody, vypouštění se tak protáhlo až do roku 2017. „Cílem projektu bylo navrátit orla skalního po více než 100 letech zpět do české přírody jako hnízdní druh. Propojit stávající slovenskou populaci s nově vznikající na tuzemské straně. V pohraničních horách, kde na přelomu 19. a 20. století orel hnízdil, populace zanikla kvůli odlovu a vybírání mláďat,“ vysvětluje Petr Orel, který má projekt na starosti. Celkem bylo v letech 2006–2017 do přírody vypuštěno 25 exemplářů orla skalního, ale bohužel záchranná stanice zaznamenala větší ztráty, než očekávala. Všechny z důvodu negativního lidského vlivu: postřelení, zástřel, otravy nebo zranění na technicky nevhodně řešených elektrických sloupech vysokého a nízkého napětí.
Přesto se v Bartošovicích nevzdávají a aktuálně monitorují na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje tři páry orlů skalních a několik dalších jedinců jak u nás, tak i na Slovensku, kde také úspěšně hnízdí, či hnízdili. „Naši vypuštění jedinci se spárovali na našem území s orly skalními, kteří byli přirozeně vyvedeni na Slovensku. To byl samozřejmě i záměr projektu, v roce 2006 byla hnízdní populace na Slovensku vzdálena vzdušnou čarou asi 40 kilometrů od státní hranice, v současné době je již populace bezprostředně u hranic s Českem, populace se tak provázaly. Zajímavé je, že orli skalní mají velmi vyvinutý sociální kontakt, jednotlivé páry o sobě vědí, komunikují,“ dodává Petr Orel. Prioritním úkolem je nyní zajistit ochranu hnízdních teritorií před možnými negativními vlivy. Nyní můžete pomoci s návratem orla skalního i vy. Nákupem každé mince přispějete 50 korun Záchranné stanici Bartošovice, nebo můžete pomoci přímo.
Víc informací o projektu naleznete zde
Za tým Golden Gate – Ústí nad Orlicí
Standa Kulich